Ne, nedočtete se tady jak se jmenuji a kde bydlím. Snad jen něco málo. Je mi více než 40, spíše se blíží 50, BDSM praktikuji nějakých skoro 30 let a protože podle mého na českém webu chybí nějaký souhrn, rozhodl jsem se, že se o něj podělím. A k tomu patří i jedna velmi osobní zpověď.

 

Někdy na začátku puberty jsem věděl, že je se mnou něco jinak. Utvrdil jsem se v tom přibližně v deváté třídě, kdy jsem u kamaráda viděl porno. Zatímco spolužáci byli u vytržení, já koukal na kopulující páry a říkal jsem si „proč to dělají“. Věděl jsem, že se mi líbí ženy. Jen jsem netušil, proč bych s nimi chtěl dělat to, co se odehrávalo na obrazovce.

Až jednou… Četl jsem povídku, kde pán svázal dámu a různě ji trápil a trápil a trápil. A sakra, já poprvé masturboval a dosáhl jsem hrozně silného orgasmu. A začal můj veliký vnitřní boj. Věděl jsem, že k ženám mám být hodný, galantní, pozorný. Jenže mě stál jak svíčka, když jsem si představil, že žena leží u mých nohou a líže mi koule. Přičemž já ji biju přes zadek. Ženy se přece nebijí! Nikdy! Když sáhneš na ženu, nejsi pořádný chlap! To byla dědova výchova a já s ním dodnes souhlasím. Měl pravdu, ostatně jako ve všem. Nejdůležitější chlap v mém životě.

Aby byl jasný kontext, bavíme se o době před cca 30 lety. Žádný internet, žádné sociální sítě. A k tomu pubescent, kterému se v představách líbilo, dělat ženám to, co se nedělá. Jasně, existují orangutani, kteří si dají tři piva a doma zmlátí ženu. Jenže to jsou orangutani. Já nejsem orangutan. Nikdy bych ženu nezbil. Nikdy. Ale ve snech jsem ženy bil rákoskou, páskem, bičem. Dělal jsem si z nich nábytek, tahal je za vlasy po podlaze.

Poprvé jsem se zamiloval. Byla starší, a tohle mi už zůstalo. Jenže byla vanilka. Tehdy jsem nevěděl, že vanilky existují. Nechala si dát dlaní na zadek, nechala se při sexu chytit pod krkem. Jenže já jsem pořád nebyl uspokojený. Ač sexu s ní bylo dost a dost, pořád jsem masturboval se svými představami. Nemohla je naplnit, nebyla to její vina. A taky byla vdaná a její muž na to přišel. Uhodil ji a já ho pak šeredně zmlátil. Náš vztah ovšem skončil.

Přišla vojna a s ní strašlivá nuda. Až na to, že sem začal chodit na kávu s paní Janou. Dej ji Bůh lehkou půdu. A Jana byla čistá sub. Poznala prý na mě, že jsem uhozený. Zasvětila mě do tajů světa, kterému se říká BDSM. A já věděl, že ten svět bude nekonečný. Nikdy ji nebudu dost vděčný. Když jsme spolu začali spát, byla už vážně nemocná, ale neřekla mi to. Nechtěla. O pár let později mi to řekla její dcera. Každý rok si na ní vzpomenu. Na ženu s velkým Ž. Myslel jsem si, že mě naučila všechno. Jak strašně moc jsem se zmýlil😊

Po vojně začal můj kolotoč práce po celé republice až jsem narazil na Panenku. Mladou lékařku z Prahy a světe div se, čistou sub. Nebylo nám přáno, osud, či spíše polský řidič kamionu mi ji vzal příliš brzy. A s ní jsem zažil zase jiné a nové věci. Jana byla spíše na bolest a degradaci, Panenka zase měla raději rafinovanost. Ne, že by nedostala na zadek a stehna u jejího kříže.

Když jsem o ni přišel, zhroutil se mi svět. Začalo to, čemu říkám divoké období. Nevím kolik jsem během cca roku ojel ženských, bylo mi to jedno. Stávalo se, že jsem večer na zábavě šukal na toaletách jednu a domů šel spát k druhé. Nic pro mne neznamenaly. Vůbec nic. Ale vždy jsem jim řekl, že mimo sexu mě nic jiného nezajímá. Na rovinu a na tvrdo. A vždy až bigotně bezpečně. Ani jedna nemusela…

A přišel další milník. Na servis si mě mailem objednala zákaznice z jednoho krajského města. Je jedno odkud. Když jsem přijel na místo, otevřela mi nádherná, štíhlá, vysoká ženská. A za ní byla největší herna, jakou jsem kdy viděl. Lavice, klece, kozy, dva kříže, nespočet masek, důtek, bičů. Ztratil jsem slova a vše i prohlížel a prohlížel. Dáma byla profi domina a já měl udělat servis serveru v jejím studiu.

Později mi řekla: Obvykle se lidi leknou. Tobě se rozsvítila očka a hltal si to tady očima. Ale na mě si nic nezkusil. Věděla jsem na první pohled, co jsi zač.

Nezkusil jsem to na ni. Její přirozená dominance z ní doslova stříkala. Co bych já, stoprocentní dom dělal s jinou dominou? Ten večer jsem neodjel. Do rána jsem se Zrůdou, jak jsem jí začal říkat, mluvil a mluvil a mluvil. O všem. O tom, jak se mi zhroutil svět, jaké jsem měl představy a jak rád jsem, že potkávám stejného člověka, který nemá vymleto v hlavě. A domluvil jsem se, že si vezmu na starost celý její IT arzenál. Tehdy jsem ještě netušil.

Jednou večer mi volala s tím, že se ozvala klientka, která nesnese, aby se jí dotýkala žena. Ale která chce tvrdý a nemilosrdný výprask. Asi jsem uspěl. Klientka odcházela, zanechajíc štědré dýško a já jsem se stal „asistentem pro bolest“. Zajímavá brigáda. Zrůda měla vystudovanou medicínu a já jsem se dozvěděl nejen vše o tom, jak funguje ta či ona pomůcka, ale i to, jak funguje lidské tělo.

Nevím, kolik žen a později i mužů mi tam prošlo rukama. Není to vůbec důležité. Vyzkoušel jsem si vše. Bití na všechny způsoby, smyslovou deprivaci, bondáž, kinbaku, degradaci. Zažil jsem klienta, kterého jsem zasádroval, dámu, která se nechala bít, dokud jí netekla krev a ani nehlesla. Měla plné oči slzí, ale nevzlykla. Vyzkoušel jsem si elektro, hrátky s jehlami a další a další věci. Zrůda často vymýšlela nové a nové trápení pro klienty. A já jsem rád přispěl se svou troškou do mlýna. Mnohdy se smála tomu, že tak zlomyslný zmetek se jen tak nevidí.

Ve studiu panovala především čistota a až puntičkářská hygiena. Neexistovalo sahat na nástroje a klienty bez rukavic. Bez pravidelné sterilizace a každodenní desinfekce všeho. Btw ony i ty rukavice jsou možnost, jak klienta připravit… Víš proč s je beru? Nevím pane… Abych na tebe nemusel sahat! A bylo jasno.

Byla jedinou, která mě mohla subit. Chtěl jsem si totiž na vlastní kůži zkusit vše. Jsem totiž přesvědčený o tom, že dom by měl vědět, co svému sub působí. A já subil ji. Ze stejného důvodu. Navázali jsem naprosto unikátní vztah a vím, že kdyby ona nebyla dom, a navíc spíše na ženy než na muže, chtěl bych aby byla mou. Byla pro mě více než sestra.  Bylo mezi námi unikátní pouto a nic na světě ho nepřekoná. Nebyla to láska, byl to úplně jiný cit. Popsat ho neumím a ani nechci.

Společně jsme se bavili u čtení českých webů o BDSM. Mnoho článků na téma „jak potrestat sub“ bylo spíše k smíchu. Některé zase k pláči. Kupříkladu ten, kde autor radí použít ke škrcení provaz či lano. Ano, pokud někdo chce svého sub zabít, může použít lano. Zjistil jsem, že dnes mají sice začátečníci internet, ale bohužel nemají to o tolik lehčí než my tehdy.

Časem se ukázalo, že jsem měl pravdu. Potkal jsem ženy, kterým bylo ublíženo, jen z neznalosti. Jen proto, že jejich „pán“ neměl dost mozku v hlavě, aby si něco našel, přečetl, poučil se anebo, zkusil danou věc sám na sobě. Potkal jsem ženu, kterou její partner svázal šňůrou na prádlo. To je na pěst. Používají se větší průměry. Potkal sem ženu, která bude mít do konce života jizvičky po vosku. On totiž ten včelí není pro BDSM úplně vhodný. Potkal jsem ženu, která naštěstí přišla jen o hlas, když jí její „pán“ blbě škrtil. Potkal jsem ženu, která narazila na orangutana a ačkoli křičela stopku, prosila stopku, plakala, a dokonce omdlela orangutan ji dál bil a bil.

Občas se najde někdo ze starých časů a ptá se na můj názor na konkrétní praktiku. Názor je universální. BDSM je svět nekonečné slasti. Nekonečného objevování, nekonečné bolesti, oddanosti, vlastnění. Ale taky nekonečné odpovědnosti za toho druhého.

Ostatně stopka neboli safe word je moje oblíbené téma. S klienty jsem ho používal vždycky. S mou milovanou ne. Proč? Inu, protože když spadne do subspace, není schopna poznat, kdy je zle. To je vždy odpovědnost toho, kdo je nahoře. Vždycky. Pozná ostrou bolest, to jistě. Ale to nikdy nesmí zbavit doma odpovědnosti.

Dostávám otázky typu, co bych měla zkusit? Všechno! Vše, co tě napadne, vše, co ti bude dělat dobře, vše, co bude dělat dobře oběma. Nebo všem třem, čtyřem… je jedno, kolik lidí je spolu v posteli nebo v herně.

Jednou mi jedna slečna napsala, že já se mám. Zkusil jsem si prý vše. A já ten večer náhodou našel nový kink. A užívám si ho plnými hrstmi.

BDSM je nekonečný svět… užívejme si ho.