Dlouho se chystal ji překvapit. A mělo to být překvapení, které by ji pořádně vyvedlo z komfortní zóny a zapsalo se jí do paměti. A jemu taky.

Probírali spolu co vše je v našem nekonečném světě možné. A on slíbil, že si na ni něco připraví. Ale odmítl jen naznačit co. „Bude to nové, ještě si to nezažila a neboj, nebude ti ublíženo,“ mlžil. Slovo možná dodal s takovým výrazem, že ona nevěděla, zda ho má praštit nebo obejmout.

Za pár dní ji vyzvedl v práci a jeli společně domů. „Dnes večer toho máme hodně. Měla by ses oholit a pro jistotu si umýt vlasy,“ začal s hovorem. Na otázky proč, zareagoval jen gestem, kterým ji umlčel. Oznámil, že by měla být připravená na sedmou večer. „Vezmeš si kozačky s podpatkem, punčochy, bez kalhotek, koženou mini. Nahoru si vem, co chceš. Vlasy budou do dvou culíků. Abys mi nedělala ostudu,“ zasmál se.

Dokonale ji to vyvedlo z míry a začala se hádat. „To by mě zajímalo proč,“ vykřikla. Chytil ji za vlasy, otočil směrem k sobě a zblízka na ni mluvil. „Protože jsem tě prodal v aukci, čubko,“ zasyčel. Viděl, že se vylekala a začal vysvětlovat. „Budeš k dispozici na hotelovém pokoji, přijde prověřený a důvěryhodný člověk. Nebude žádný vaginální sex. Nebude žádná krev. Můžeš vycouvat, máš čas na rozmyšlení, než dojedeme domů,“ řekl a rozjel se na zelenou.

Bavil se tím, jak velký vnitřní boj se v ní odehrává. Viděl, že by s chutí řekla NE. Jenže její touha pořád něco poznávat byla silná. Neustále se vyptávala, ale on každou otázku odbyl a zdůraznil, že se krátí čas. „Zavezeš mě tam? Nechci jet sama,“ žadonila. „Ne, nezavezu. Mám ještě plno práce. Musíš se tam dostat sama a zkus tam být včas,“ vlepil ji krátký polibek a začal se oblékat. Připomněl, že v hotelu má rezervaci na její jméno a že tam má být v sedm. S tím odešel a ona slyšela, že na ulici zastavuje auto a odjíždí.

Užasle se na dívala do zrcadla a zdálo se, že to celé definitivně odpíská. „Jsem velká holka. Jsem velká a hezká holka,“ řekla si a rychle se oblékla. Cestou v autě byla nervózní, ale taky velmi zvědavá. Když parkovala před hotelem, zapálila si třesoucí rukou cigaretu. „Doprdele, co to dělám. Co to dělám a proč po mně něco takového chce,“ opakovala si.

Na recepci se ohlásila a nejistě převzala klíče od pokoje. Byl velký, světlý a vévodila mu obrovská postel. Zapípal jí telefon a ona se podívala na displej. „V nočním stolku je maska na oči. Oblékni si ji. Cokoli máš nahoře, svlékni a polož se na postel. Už je skoro čas,“ zněly jeho instrukce. Nejraději by utekla. Měla chuť mu odepsat že ne, že to prostě nezvládne. Ale rozhodla se zůstat. Nasadila si masku, sundala si tílko a položila se na postel.

Slyšela, jak se otvírají dveře a někdo vchází dovnitř. Ucítila parfém, neznala ho, ale voněl příjemně. Neznámý neřekl ani slovo, ale podle všeho stála ona osoba před postelí a dívala se na ni. Na postel si někdo položil zavazadlo, stále však panovalo ticho.

„Otoč se a sundej si tu sukni,“ ozval se ženský hlas. Ne! Tak to teda ne! Chtěla zmizet, vypařit se a to hned. Po lýtku jí přejel nehet. „Bude to, nebo tě mám prosit. Nebo máš raději, když se křičí,“ ptala se neznámá. Bojovala sama se sebou a beze slova si stáhla minisukni a otočila se. „Hm, máš pěkný zadek. Pěkná stehna a opravdu hezkou kundu. Tvůj Pán měl pravdu. Říkal, že se mi budeš líbit a ty vypadáš k nakousnutí,“ hodnotila neznámá její tělo.

Dotýkala se jí letmo. „Vezmu si rukavice, tvůj Pán trval na přísné hygieně,“ usmála se zvonivě. Vzápětí ucítila na zápěstích kov. Ne! To ne, nebudeš… Ruka přes ústa jí vzala slova. „Drž. Už je pozdě. Odejít si mohla doteď,“ zašeptala neznámá zblízka.

Podvolila se a nechala se připoutat. Byla zvyklá na kůži, doma kovová pouta nepoužívala a jejich chlad pro ni byl nezvyklý. Když jí začala poutat nohy, už se nebránila. Proti vlastní vůli začala cítit, že je více a více vzrušená. Všimla si toho i ona. „Ale to se podívejme. Kunda je čerstvě oholená a mokrá,“ šeptala a přejela jí rukou po čárce. „Neboj se, slíbila jsem, že šukat tě nebudu. Ale prázdnou ti ji nenechám. Mám tady dokonce tvé oblíbené,“ říkala a ona cítila, že jí do kundičky zasunula dildo. „A odteď ani slovo. Ani ty ani já. Užijeme si hezky potichu,“ řekla a přejela jí po stehnech.

Slyšela vrznutí, jako kdyby někdo něco otvíral. Za vteřinu na její stehno dopadla rána. A hned za ní další. Najednou to ustalo. Na bradavkách cítila svorky. Tělem jí projela bolest a jakmile se tah stal nesnesitelný, chtěla si ulevit. Jako kdyby to neznámá věděla, přitiskla jí ruku do rozkroku. Ale stále tahala za svorky. Prsty v latexové rukavici jí drtila bradavky.

Na bocích a břiše cítila chlad a podle bodlinek poznala, že po ní jezdí Wartenbergovo kolečko. Nejraději by se vzpírala, ale bála se pohnout. Věděla, jak by bolelo, kdyby se svorky utrhly. V ústech se jí ocitl roubík. Chtěla křičet, chtěla kousat, ale nešlo to.

Místo toho cítila, že to proklaté dildo se začíná pohybovat v její kundičce a jezdí ven a dovnitř přesně v tom správném rytmu. Nevěřila tomu, co se děje a téměř proti své vůli se udělala. Měla co dělat, aby nevystříkla. Nechtěla. Ačkoli tady by to uklízet nemusela, prostě nechtěla. Ruka v rukavici jí pleskla přes zadek a ona cítila, že neznámá pod ni cosi zasunuje. Že by to byla podložka? „Museli se na mně dobře domluvit,“ řekla si a slíbila si, že tohle mu osladí.

Její tělo ovládla neznámá. Nevěděla, zda se má soustředit více na rány na její stehna, na dildo, které ji šukalo kundičku, nebo na bolest na prsou, kterou zavinily svorky. Nechápala, jak je možné, že ji tohle tak moc vzrušuje. Neuměla by říct, jak dlouho to trvalo a nevěřila sama tomu, jak moc byla vzrušená. Podložka musela být nasáknutá její šťávou a ona se snažila dát kolena k sobě.

Cítila tah za roubík, pootevřela ústa a vzápětí se s ní zatočil svět. Do pusy jí někdo strkal předmět. Musel to být penis, nic jiného. Nechtěla, stiskla zuby a vtom jí někdo strhnul masku z očí. Nevěřícně se dívala do rozesmáté tváře svého Pána a když povolila rty, povolilo se v ní vše a ona ze sebe vydala obří výstřik.

Odvedl ji do sprchy, bavil se tím, jak se kolem sebe rozhlížela. „Někoho hledáš holčičko? Jsme tu sami. Už pěkně dlouho tu jsme sami. Byl jsem tady celou dobu. Čekal jsem ve skříni,“ vysvětloval a smál se. Když se osprchovala, odvedl ji do baru na kávu. Vysvětlil jí, že na jeho hru přistoupila jedna z jeho kamarádek. Byla dominantní a byla na holky. Jakmile jí nasadila svorky, otevřela skříň a sama odešla. „Nikdy bych tě nikomu nedal. Jsi moje, a tak to taky zůstane,“ šeptal jí do ucha a hladil ji po vlasech.

Když jeli domů, naklonila se k němu a on se skoro vyboural. Nechtěl věřit tomu, co slyšel. „Možná by příště nemusela odcházet,“ zašeptala a opřela se o sedadlo. „A ty by ses měl soustředit na řízení,“ zasmála se.