Při procházce městem narazili na starý, na první pohled poněkud zanedbaný antik. Nedalo jim to a zašli dovnitř.

V záplavě bezcenných krámů vydávajících se za opravdové starožitnosti, ho upoutal dřevěný houpací koník. „Podívej, takového jsem měl jako prcek a skončil moc špatně. Dneska bych si pro něj uměl představit i zajímavější využití,“ usmíval se pod vousy.

Protestovala, nechtěla, aby do jejich malého bytu tahal nové krámy. Ale on se nedal a koníka koupil. K němu si vzal starý jezdecký bič, který se zase líbil jí. Na rozdíl od koně si ale nebyl jistý, zda si poradí s renovací biče.

S koněm se zavřel ve sklepě a ten den ho viděla jen když se přišel najíst nebo napít. Večer se objevil v obýváku a pyšně jí ukázal svůj výtvor. Kůň byl jako nový. Skvěl se čerstvým lakem, sedlo bylo potažené kůží a místo uzdy byla dvě očka. V kůži byl otvor a všimla si, že celá se dá odepnout. „A tohle je tam na co? Něco mně napadá, ale chci to od tebe slyšet,“ ptala se zvědavě.

Začal tím, že bič se mu nepovedl. Roky bez péče se na materiálu podepsali více, než byl schopen vyřešit. „Ještě něco zkusím, ale vypadá to, že bude dobrý maximálně na pověšení na zeď. Rozhodně ne na tvůj zadek,“ oznámil. Ukazoval jí, co vše udělal na koni. Zespodu byla měkká hmota, aby koník nepoškodil podlahu. Bylo na něm celkem osm oček a otvor v sedle byl z druhé strany vyztužený kroužkem. „Jestli tě napadlo dildo, nejsi daleko od pravdy“ smál se a v šuplíku hned jedno našel a upevnil ho do sedla.

Odvedl ji do ložnice, nasadil jí obojek a na ruce i nohy pouta. Sám si vzal důtky a krátký bičík. Posadil ji na koníka a překvapeně se díval, jak snadno do ní dildo vklouzlo. „Ty čubko, ty jsi zase nadržená a mokrá,“ smál se a tvářil se navýsost spokojeně. Připoutal jí ruce k očkům místo ohlávky a nohy k zadním nohou koníka.

Špičkou boty začal lehce houpat koníkem. Její výraz se v okamžiku změnil. „Ono mě to šuká,“ zasténala. „A co sis myslela, že to bude dělat. Vařit kávu to neumí. Tu si jdu uvařit sám a ty se zatím pomalu houpej,“ pousmál se a než odešel nasadil jí na bradavky svorky. Potřeboval, aby cítila i trochu bolesti.

Vrátil se do pokoje a sledoval, jak si to jeho čubička pomalu dělá. Postavil se za ni, do ruky vzal důtky a oznámil, že koně se občas musejí popohnat. Rána dopadla na její záda a ona se celá prohnula a zachvěla. Ze rtů jí uniklo překvapené zasténání. Pokračoval v bití a občas zastavil pohyb koně. Nehodlal jí to ani trochu usnadnit.

Odložil důtky a vyměnil je za bičík. Pomalu, skoro něžně ji bil přes stehna a nevynechal ani prsa a zadek. Pak se usmál a nohou zastavil pohyb koně. Začala se vztekat a protestovat. „Já se potřebuju udělat. Zasloužím si to, byla jsem přece hodná,“ sténala v sedle. „Ne, nebyla. Ale klidně se udělej. Šukej ho, jako bys šukala mě,“ navedl ji.

Pobaveně sledoval, jak se začala zvedat v bocích a zjišťovala, kam ji pustí pouta. Usmál se a provázkem připevnil řetízek od svorek k očku pod hřívou koníka. Okamžitě jí došlo, že možnosti jejího pohybu omezí bolest. Začala nadávat, ale on stál klidně před ní a tiše upíjel kávu. „Nadávání nefunguje miláčku. Jen se ti budu o to více smát. Až budeš opravdu chtít orgasmus, jistě víš, že stačí poprosit,“ řekl jí a dál upíjel kávu.

Její odpor byl to, co ho hnalo vpřed. Věděl, dobře věděl že nakonec poprosí, ale bavilo ho tu chvíli protahovat. Sledoval, jak se snaží pohybovat se, tak, aby si nepůsobila větší bolest. Jenže provázek byl krátký a téměř žádný její pohyb se neobešel bez toho, aby se svorky více nezaryly do jejích bradavek. Kávu už měl dávno vypitou a začal ji znovu bít důtkami. Neopomenul zopakovat, že stačí jen pěkně poprosit.

Za pár minut si všiml, že se jí z pusy řinou sliny a věděl, že se dočká. Že se dočkají oba. „Potřebuju se udělat, prosím,“ zašeptala a on jí odepl svorky. Bradavky silně stiskl a v ten samý okamžik se prudkým pohybem zbavila dilda a podlahu začala skrápět její šťáva. Výstřik byl mimořádně silný a on se obával, že ani podložka, kterou pod koně dal to tentokrát nezvládne.

Znovu si sedla na koně a další orgasmus na sebe nenechal dlouho čekat. Nechal ji, aby se udělala kolikrát potřebovala a s uspokojením sledoval, jak se zhroutila na koníka. Držela se ho kolem krku a celá se chvěla. Zbavil ji pout, sundal jí obojek a odvedl jí do sprchy.

Udělal oběma kávu a nechal ji, aby se mu schoulila do náruče. Hladil ji, vyptával se na její pocity a sám jí říkal, jak moc půjde hraní na koníkovi ještě vylepšit. Bylo jasné, že kůň, který kdysi dělal radost neznámému děcku, bude nějakou dobu dělat radost jim.